„Rostlinná strava neposkytuje dostatek bílkovin.“
Doporučený denní příjem bílkovin je 56 g denně pro průměrného dospělého člověka. Většina Evropanů však přijímá téměř 90 g denně a celosvětový průměr je přibližně 68 g denně - tedy stále nad doporučenou hodnotou. Vegani mohou své potřeby bílkovin snadno pokrýt potravinami jako jsou čočka (~18 g/šálek), tempeh (~16 g/85 g), seitan (~21 g/85 g) a cizrna (~15 g/šálek). I bez masa tak snadno dosáhnou doporučeného denního příjmu.
čná otázka tedy zní: „Kdyby byli lidé přirozeně stvořeni jako masožravci, proč potřebují koření a bylinky, aby jim maso chutnalo lépe?“
„Zvířata necítí to, co my. My jim jen připisujeme lidské emoce.“
Prasata vykazují 92,5 % úrovně vnímavosti a kuřata 87,6 % ve srovnání s lidmi. I po zohlednění počtu neuronů si prasata zachovávají 48,4 % vnímavosti a kuřata 32,6 %, což ukazuje, že cítí bolest, strach i potěšení mnohem více, než si většina lidí uvědomuje. Dokonce i ryby a krevety mají nociceptory - specializované receptory bolesti, díky nimž dokážou rozpoznat škodlivé podněty, učit se z nich a vyhýbat se nebezpečí. A i je potřeba si uvědomit, že prasata, krávy a další hospodářská zvířata jsou stejně inteligentní, citlivá a schopná jako váš pes či kočka – vlastně i chytřejší.
„Pokud rostliny také cítí bolest, neznamená to, že vegani působí víc utrpení než lidi co jí maso?“
Rostliny sice reagují na podněty, jako je světlo či dotek, ale nemají receptory bolesti, mozek ani schopnost prožívat emoce, strach nebo utrpení jako zvířata. A i kdyby rostliny teoreticky cítily bolest, většina plodin na světě se pěstuje pro krmení hospodářských zvířat, takže živočišná strava způsobuje utrpení rostlinám také, a navíc k tomu zabíjí vnímavé bytosti. Z biologického i matematického hlediska tedy rostlinná strava způsobuje mnohem méně utrpení.
„Potřebujeme 120 gramů bílkovin denně.“
Tvrzení, že potřebujeme 120 g bílkovin denně, je z velké části marketingově nadsazené. Doporučený denní příjem (DDD) pro běžného dospělého je 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti. Cíl 120 g se týká převážně vrcholových sportovců, nikoli běžné populace. Propagace vysokého příjmu bílkovin (100 g a více denně) je především marketingová strategie masného průmyslu a společností prodávající doplňky stravy.
„Vegani zabíjejí více zvířat než jedlíci masa.“
I přesto, že při sklizni plodin může dojít k neúmyslnému usmrcení menších živočichů nebo hmyzu, většina těchto plodin se pěstuje pro krmení hospodářských zvířat. Masožravá strava vyžaduje mnohem více plodin než strava rostlinná (pro krmení pro dobytek), což vede k většímu počtu nepřímých úmrtí kvůli masu a navíc k úmyslnému zabíjení miliard vnímavých zvířat každý rok. Stručně řečeno, veganská strava způsobuje výrazně méně zvířecích úmrtí celkově.
„Pěstování mandlí spotřebuje víc vody než výroba hovězího.“
Ačkoli mandle spotřebují o něco více vody kilogram, toto porovnání je zavádějící. Na běžnou porci má hovězí maso spotřebu 2 772 litrů, zatímco 28 g mandlí jen 448 litrů. Na kalorii mandle využívají 4 l vody oproti 10 l u hovězího, a na gram bílkovin 26 l vůči 112 l. Ve skutečnosti jsou tedy mandle mnohem úspornější.
„Na rostlinné stravě ti bude chybět B12.“
Vitamín B12 nepochází z masa - jeho původním zdrojem jsou mikroorganismy v půdě. Dnes většina hospodářských zvířat dostává doplňky nebo fortifikované krmivo, protože moderní půda je pesticidy a intenzivním zemědělstvím zbavena přirozeného B12. Veganská strava tedy pouze vynechává zvířecí „prostředníky“ a získává B12 přímo z fortifikovaných zdrojů nebo doplňků (stejně jako dnešní dobytek).
„To, že se vegani snaží napodobit chuť masa, dokazuje, že jsme masožravci od přírody.“
Ani ne. Kdyby lidé byli přirozeně masožravci, chutnalo by jim syrové, neochucené maso, ale to většině nechutná. Ochucují ho rostlinnými bylinkami, kořením a omáčkami. Skutečná otázka tedy zní: „Kdyby byli lidé přirozeně stvořeni jako masožravci, proč potřebují koření a bylinky, aby jim maso chutnalo lépe?“
